Test potravinové intolerance

Potravinová intolerance


Býváte bezdůvodně unavení, cítíte často nafouknutí, nedaří se Vám zhubnout? Na vině může být potravinová intolerance. Ptáte se, co to vlastně znamená? Potravinová intolerance je v podstatě neobvyklá reakce Vašeho těla na určité potraviny, která se může projevit různými způsoby – od nesnesitelných bolestí hlavy, přes nadýmání až po kožní nebo respirační obtíže. Uvědomění si, že potraviny jsou katalyzátorem konkrétních symptomů, není jednoduché, protože na rozdíl od okamžitých příznaků potravinové alergie, příznaky potravinové intolerance se často objevují až po několika hodinách nebo dokonce dnech. Ačkoli potravinová intolerance není životu nebezpečná, její vliv by se neměl nikdy podceňovat. Výskyt potravinové intolerance je poměrně častý – odhaduje se, že jí trpí asi 45 % obyvatel.


Mezi nejčastější projevy (symptomy)*potravinové intolerance patří


Akné /Artritida /Astma/Autizmus / Autoimunitní nemoci / Bolesti hlavy nebo migrény / Bolesti kloubů/ Bolesti bez zjevné příčiny/Ekzémy /Gastritida/ Hyperaktivita dětí/Chronická únava /Kožní nemoci /Migrény/Nespavost/Otoky končetin /Plynatost /Poruchy ztráty pozornosti a hyperaktivita /Poruchy spánku/Problémy s hmotností / Problémy s trávením /Průjem /Svědění pokožky/Syndrom dráždivého tračníku /Úzkost a deprese /Zácpa/Zadržování vody v těle/Zažívací potíže po jídle/
Pozn: Lidé postižení potravinovou intolerancí obyčejně netrpí pouze jedním ze symptomů

Testy potravinové intolerance

Jednoduchý test pro domácí použití
Přesnost 96 - 100%
Výsledky za 40 minut
Testuje najednou až 59 běžně konzumovaných potravin
Food Detective™

 

Laboratorně zpracovaný test
Vysoce přesný
Výsledky do 14 dnů
Zkoumá více než 220 druhů potravin
FoodPrint®

Nejčastěji kladené dotazy

1. Který test si mám vybrat?

V případě, že Vás trápí některý z výše uvedených symptomů* a nejste si jisti, zda se jedná o potravinovou intoleranci, doporučuji zvolit pro základní orientaci jednodušší verzi testu - Food Detective™. Výhodou tohoto testu je nižší cena a také to, že ho můžete provést v pohodlí Vašeho doma. Výsledky znáte do 40 minut. V případě, že by Vám test diagnostikoval potravinovou intoleranci, doporučuji nechat si následně udělat podrobnější a velmi přesný, laboratorně zpracovaný FoodPrint® test, který dokáže jednotlivé základní skupiny potravin ještě více roztestovat (zatímco Food Detective™ Vás bude např. informovat pouze o tom, že máte intoleranci na vejce, FoodPrint® Vám sdělí i to, které části - zda bílku nebo žloutku - se tato intolerance týká).

2. Je potravinová intolerance a alergie na potraviny totéž?

Ke správnému pochopení pojmu intolerance je nutno nejprve porozumět pojmu alergie - není to totéž!
Alergická reakce je nepřiměřená reakce organismu na určité látky. Při setkání s původcem alergie tělo produkuje protilátky IgE. Alergické reakce na potraviny se mohou značně lišit v závažnosti, přičemž některé z nich mohou být i smrtelné. Nejtypičtějšími příznaky jsou vyrážka, ekzém, otoky jazyka, nevolnost, rýma. Reakce na setkání s alergenem se obvykle projeví do několika minut. Podle odhadů se potravinová alergie vyskytuje u 1-5 % populace. Mezi nejčastější případy patří potravinové alergie na arašídy, ořechy (mandle a para ořechy), vejce, mléko, ryby a korýše. Potravinové alergie se nejčastěji vyskytují u malých dětí. Kolem třetího roku dítěti z velké části dozrává imunitní systém a některé alergie se mohou zlepšit či zcela vymizet. U citlivých jedinců však mohou přetrvávat po celý život.
Také potravinová intolerance vzniká v důsledku tvorby protilátek proti určitým potravinám, není však způsobena tvorbou protilátek IgE, ale nejprve IgA a následně IgG. Při potravinové intoleranci je reakce organismu pomalejší, příznaky se často projevují o několik hodin až dní později. Příznaků provázejících potravinovou intoleranci je celá řada a liší se případ od případu. Intolerance potravin znamená z pohledu našeho těla nedostatek nebo úplnou absenci trávicích enzymů.

Hlavní rozdíly mezi alergií na potraviny a potravinovou intolerancí

Rychlost reakce
Alergie - reakce se obyčejně objevují rychle, maximálně do 2 hodin po styku s potravinou.
Potravinová intolerance - reakce jsou opožděné a symptomy se mohou objevit až za několik dní.

Symptomy
Alergie - potíže s dýcháním, vyrážky, otoky, nadýmání a anafylaktický šok; mohou potenciálně
ohrožovat na životě.
Potravinová intolerance - běžné jsou početné symptomy, od migrény přes otoky, únavu a všeobecný pocit nepohody.

Množství požité dávky
Alergie - i požití malého množství může stačit k vyvolání velmi bouřlivých reakcí.
Potravinová intolerance - projeví se až po opakované konzumaci většího množství dané potraviny.

Protilátky
Alergie – tvorba protilátek řady IgE.
Potravinová intolerance – tvorba protilátek řady igG.

Je možné být intolerantní k více potravinám Se vznikem alergie úzce souvisí náš současně. imunitní systém a je reakcí na specifickou potravinu.

3. Jak vzniká potravinová intolerance?


Potravinová intolerance nebývá obvykle dílem náhody. Mívá jednu či více příčin. Mezi nejdůležitější patří:

Genetické předurčení
Některé národy mají genetickou dispozici k tomu, že v určitém věku organismus přestává produkovat různé druhy enzymů. Typickým příkladem je evropská populace, z níž cca 25 milionů obyvatel ztrácí ZCELA schopnost trávit mléčný cukr (laktózu). Důvod z hlediska biologického vývoje je jasný – rychlejší přivyknutí na jiný druh stravy, než je mateřské mléko zajišťoval vyšší stupeň přežití. Produkce laktázy je však snížena u drtivé většiny obyvatelstva. U Evropanů se tento jev projevuje u 200 milionů obyvatel. Proto 35% obyvatel Evropy nejen, že nemá potřebné vybavení v podobě produkce enzymu laktázy (enzym rozkládající mléčný cukr), ale velmi často i v důsledku toho imunitní systém vykazuje nesnášenlivost (alergii) vůči složkám (především) kravského mléka.

Při poruše nebo snížené činnosti orgánu
K poruše činnosti některého z producentů enzymů (př. slinivka, játra, tenké střevo) dochází z několika důvodů:

a) Z nedostatku koenzymů
Aby enzymy odváděly svou práci v těle tak, jak mají, jsou zapotřebí další látky – vitamíny, minerální látky, stopové prvky. V případě nedostatku těchto látek v těle neprobíhá enzymatický proces správně. V praxi euroatlantického stravování to znamená, že máme dostatek (spíše nadbytek) proteinů, sacharidů i tuků, ale naprostý nedostatek látek, které by ony proteiny dokázaly vhodně zpracovat. Takže ač je to paradox - jsme i přes přemíru dominantních složek potravy nedovyživení.

b) Při přemíře koncentrované potravy
Dnešní jídelníček „rozvinutých“ zemí světa se sestává dominantně ze stravy, která je doslova napěchovaná koncentrovanými nutričními složkami (tuky, sacharidy, proteiny). Tyto složky, které ať už ve své prospěšnější formě nebo ve formě přímo zdraví závadné tvoří dominantu našich talířů. Každý orgán má svou hranici produkce enzymů, které přijímanou stravu tráví (rozkládají) na jemnější substance). Tím, že neustále přijímáme vysoce koncentrovanou stravu (maso, mléko, obiloviny, rafinované cukry) a to v množství 5-ti násobném, než je hranice schopnosti správné produkce enzymů, daný orgán přetěžujeme. Dochází tak nejen k únavě a poškození enzymatických orgánů, ale zároveň k nedostatečnému trávení potravy. To má neblahý důsledek na další orgány naší trávicí soustavy. Ostatní složky – vitamíny, enzymy, vláknina, apod. jsou zastoupeny v naší stravě zcela minimálně. To je však zcela v rozporu s biologickým nastavením lidského organismu. Lidské tělo po desetitisíce let vývoje bylo disponováno zcela jinými druhy potravy, než posledních 150 let. Lišily se taktéž způsoby přípravy. Tento odklon od přirozené stravy člověka s sebou přinesl mnoho negativních dopadů, z nichž se nejvíce živí farmaceutický průmysl.

c) Nedostatečné žvýkání, nevhodné kombinace, nevhodná úprava pokrmů
Žvýkání – zvyšuje plochu, na kterou jsou enzymy schopné působit. Ve slinách jsou obsaženy enzymy (např. alfa-amyláza), které již v ústech způsobují rozklad škrobů. Konzumací potravin suché struktury (např. pečivo) se snižuje schopnost enzymů obsažených ve slinách rozkládat polykanou potravu. Slinné žlázy musí na suchou potravu vylučovat větší množství slin a v nich obsažených mucinů (koloidní látky umožňující polykání). Díky všemožným úpravám pokrmů, které usnadňují jejich polykání, nejsme nuceni tolik žvýkat, což vede ke snížení schopnosti trávicího procesu.
Konzumací anorganické stravy (tepelně upravené) snižujeme účinnost celého trávicího procesu. Enormně tak zatěžujeme orgány zodpovědné za vylučování trávicích enzymů (př. slinivka břišní).
Stejně působí i kombinace potravin – např. masitá strava (tuk, proteiny) spolu s přílohami (knedlíky – lepkové proteiny, škrob) způsobují přetížení orgánů zodpovědných za enzymatickou činnost.

d) Ostatní faktory
Samozřejmě, že na stav našich orgánů mají vliv další faktory jako množství pohybu, hladina stresových hormonů, emocionální napětí, radiace, kvalita ovzduší, a další. Jsou však sekundárními příčinami. Konzumace nevhodné stravy, v nepřirozené formě spolu a velkém množství se špatnými návyky konzumace (nežvýkání, skladba potravy) jsou zodpovědné za 90% postižení, které vedou k civilizačním chorobám.
Běžné jsou početné symptomy, od migrény přes Symptomy: potíže s dýcháním,
otoky, únavu a všeobecný pocit nepohody. vyrážky, otoky, nadýmání a
anafylaktický šok. Mohou
potencionálně ohrožovat lidský život

Projeví se až po opakované konzumaci velkého I požití malého množství může stačit k
množství dané potraviny vyvolání velmi bouřlivých reakcí
t.

4. Které potraviny patří mezi nejčastější reaktivní potraviny?


Patří sem kravské mléko, pšenice, vejce, kvasnice, sója.

Blog

Výživa běžců

Výživa běžců

  Pokud se chcete kvalitně připravit na běžecký závod, nestačí pouze pravidelně trénovat. Ke slovu by měla přijít i výživa. Mnoho začínajících běžců nepřikládá stravě velký důraz a soustředí se pouze...

Facebook